Názor za změnu volebního systému ČR

snemovna1.      Jakým způsobem by se podle vás měl změnit v ČR volební systém?

Uvítala bych změnu volebního systému do Poslanecké sněmovny ze současného poměrného na většinový. Poměrný systém vytváří slabé koaliční vlády, nutí k významným personálním i programovým kompromisům, dochází k závažným rozdílům mezi předvolebními sliby a reálným vládnutím. Malé strany těží z pozice „jazýčku na vahách." Většinový volební systém vytváří stabilnější vlády, které mají stoprocentní pravomoc, ale i odpovědnost. Vládne vítěz voleb. Občané mohou v dalších volbách přesně zhodnotit, zda vláda splnila své sliby.

2.      Nebylo by krátkozraké měnit volební systém podle výsledku posledních voleb? Příště může nastat jiná situace...

Nejde o výsledky posledních voleb. Od roku 1989 máme, myslím,  již  devátou vládu (průměr „životnosti vlády" jsou necelé dva roky). Jenom v minulém volebním období, v letech 2002 - 2006 se vystřídali tři premiéři - V. Špidla, S. Gross, J. Paroubek. Vlády byly konstruovány z protichůdných politických stran (US přece neměla programově nic společného s ČSSD). Nestabilita vlád nás provází již několikáté volební období.

3.      Jaký máte názor na změnu počtu poslanců na lichý počet? Podle některých skeptiků může nastat situace podobná patu i při lichém počtu a dokumentují to na příkladech ze zahraničí...

Tento návrh nic neřeší. Parlament ČR má dvě komory.  Poslanců je 200, senátorů 81. Součet je tedy lichý, což je důležité pro prezidentskou volbu, v níž se počítají hlasy z obou komor. Pouhá změna počtu poslanců může přenést případný pat na prezidentskou volbu. Je možné zavést lichý počet pro Sněmovnu, sudý pro Senát. Teoreticky tak odstraníme pat ze Sněmovny i z Hradu. Ovšem nestabilita koalic a jejich závislost na jednom či dvou hlasech zůstane.

4.      Jaká by podle vás byla průchodnost případných změn volebního systému?

Jsme u jádra věci. Musí být totiž změněna i Ústava a pro takovou změnu je třeba ústavní většiny ve Sněmovně i v Senátu. Současná koalice tuto sílu nemá.Strany, které ji tvoří, nemají  ani společný zájem v této věci. Většinový volební systém nedává takový prostor malým politickým stranám, jaký mají dosud, proto není v jejich zájmu jej prosazovat. Ve stejné situaci byly i vlády v období 2002 - 2006.

5.      V porevoluční historii jsme již jednou pokus o změnu volebního systému zažili, nakonec se to nepodařilo. Nemyslíte si, že by se mohlo stát opět něco podobného?

Při minulém pokusu (v době opoziční smlouvy 1998-2002) se tuto změnu nepodařilo prosadit, protože nebyla provázena změnou Ústavy. Pokud by vůle ke změně Ústavy byla, mohl by tento pokus být úspěšný. Prosazení by bylo komplikované, nikoli nemožné.

6.      Je podle vás vhodné pětiprocentní kvorum, jako podmínka pro politické strany, aby se mohly dostat do parlamentu?

Pokud nezměníme volební systém na většinový, považuji za vhodné tuto hranici spíše zvýšit, na 7 - 8 procent. Vede mě k tomu letitá poslanecká zkušenost s neefektivním vládnutím a chaosem plynoucím ze stále se měnících zákonů. Vnímám silně také kritické  reakce občanů ve vztahu k politické scéně. Za mnohem lepší řešení ale pokládám zavedení většinového volebního systému.

 

16. srpna 2007


Miroslava Němcová

1.      místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. 

(odpovědi na e-mailové otázky redaktora MF PLUS )

ps_banner

ods_banner

ods_vysocina_banner

vysocina_banner

zdar_banner

vylet_banner

youtube

Twitter